Název

Vysoké Tatry - Žabí kůň 28.8.2015

Popis

Stoupám v posledním hanku pod Žabím plesem. Poslední serpentina, všichni se dívají doprava na svah Kopek, myslíce , že jsou to Rysy, kam chtějí vystoupat. Můj pohled uhýbá doleva. Cíl není příliš daleko. Obrovský kámen s obrysem desky asi dvacet metrů od značky. Říká se mu Wachterka. Většina kolemjdoucích si jej ani nevšimne. Kráčí kolem historie a neví. Ale pojďme dál, sem se ještě vrátíme.
Po pár metrech přecházíme morénu a otvírá se malebný pohled na Žabí pleso. Snad útes , který je uprostřed plesa , který někomu připomíná žábu , mu dal jméno. Žabí pleso. Nad ním jde vidět serpentinovitý chodník , na kterém většina procházejících sleduje zástup stoupající chatě pod Rysmi –Viktorovu Slobodnému království Rysy. Horolezci a znalci říkají této chatě Váha, podle blízkého sedla. Kdo pohlédne na opačnou stranu uvidí Voliu vežu, Volovec Mengusovský, hřeben Bašt. Někdo si všimne i skalnatého trojuhelníkového štítu mezi Rysmi a Žabí veží. Horolezci jej znají. Je to 2291m.n.m vysoký Žabí kůň. Legendární vrchol Tater. Jeden z posledních vrcholů dosažených v Tatrách. Tak jako Alpy měly svůj Matterhorn, tak Tatry mají Žabího koně.
Na přelomu devatenáctého a dvacátého století , byly v Tatrách dostupovány vrcholy tatranských štítů jeden po druhém. Žabí kůň dlouho zůstával díky své nenápadné výšce v pozadí. Ale nebylo to jen díky, tomu , že zanikal mezi Rysmi a Žabí veží. Bylo to i díky jeho plotnovitým stěnám , těžkému hřebeni a nepřístupnému Žabím sedlu. V září 1905 se známý zakopanský vůdce Klimek Bachleda ,při pokusu o přechod hřebene Tater , dostal před Žabího koně, na místo v hřebeni Rysů, ze kterého se dnes slaňuje do Žabího sedla a kterému se říká Žabí balkon. Uviděl pod sebou ostří skalního hřebene vedoucího k nejbližšímu vrcholu. Tehdy prohlásil“takový se ještě nenarodil, kdo by toto vylezl“. Ovšem říká se „doma není nikdo prorokem“ i on se mýlil.
O pár dnů později dorazil do Tater mnichovský horolezec Simon Häberlein se svými přáteli z tehdejšího Breslau(dnes Vratislav, Wroclav) Kathe a Maxem Bröskeovýmí. Ubytovali se na Majlathově chatě na Popradském plese. Häberlein i manželé Bröskeovi měli už značné zkušenosti z Dolomit, a teď je čekali Tatry. 11.září 1905 podnikali výstupy v oblasti Mengusovských štítů a Volího chrbátu, při sestupu si všimli ostré skalní věže , která jim připomínala věž Delago ze skupiny Vajolet v Dolomitech. U podnikavých lidí čin následuje rychle. Druhý den 12.9.1905 stáli Simon Häberlein a Kathe Bröskeová na skalním vrcholu, který pojmenovali, právem prvovýstupce- Simonturme. Max Bröske měl při výstupu problémy se zraněným svalem na noze a dvojici počkal na policích pod Vyšným Žabím sedlem. Byla to přelomová cesta v Tatrách. Do té doby se vrcholy v Tatrách dostupovaly hřebeny, a toto bylo první stěnové lezení v Tatrách. Své tatranské výstupy popsal Simon Häberlein ve článku „ Fünf Tage in der Hohe Tatra , který vyšel v Jahrbuchu 1906 UKV(Ungarische Karpatverein).
Obtížnost cesty byla v té době v Tatrách výjimečná, ale již další rok ji přelezli polští horolezci. Nejprve Janus Chmielowski v doprovodu průvodců - Klimka Bachledy a Wojciecha Tylki Suleje udělali první polský průstup. Ano , po tomto Tylko Sulejovi je pojmenována Tylkova věžička a štrbina, v bočním hřebeni Žabí veže, která se používá na přechod mezi Volí veží a a Žabím koněm. A dne 21. srpna 1906 na vrcholu Žabího koně stál Zygmundt Klemensiewicz, Roman Kordys a Jerzy Maslanka. Při výstupu ještě našli smyčky a kroužky, které zde zanechal Häberlein s Kathe Broskeovou. O tomto průstupu je zachován popis v Taterniku 5/1907. Na vrcholu našli zápis prvovýstupců. Klemensewicz o tomto výstupu píše:“ při cestě nahoru jsem postupně došel k přesvědčení, že Žabí kůň, je nepochybně jedním z nejtěžších vrcholů v Tatrách i když popis jeho dobyvatele je poněkud přehnaný“.
Mezi horolezci proslavený východní hřeben, zvaný také“horolezecká maturita“, byl přelezen o necelé dva roky později, 5.srpna 1907 , nám už známými Zikmundtem Klemensewiczem a Romanem Kordysem v doprovodu Alexandra Znamieckeho. Našli cestu tak že slanili z Žabího balkonu v hřebeni Rysů, do Žabího sedla a dále postupovali po ostrém hřebeni. Z vrcholu slanili směrem na západ a sestoupili do Vyšného Žabího sedla. Byl to první traverz Žabího koně. Klemensewicz tuto cestu hodnotí :“Neslýchaně efektní, jedinečná, není tak těžká jako obvyklá cesta (Häberleinova), expozice je ale daleko větší.
Tento hřeben také dal vrcholu název. Po ostrém hřebeni někteří lezli obkročmo jako na koni, proto – kůň. Tak vznikla část názvu vrcholu. To že je kůň Žabí má dvě varianty. Jedna je ta že Z. Klemensewicz si všiml, že tvar vrcholu připomíná žábu a druhá je ta , že se tak vrchol pojmenoval po tom , že byl nad Žabím plesem, a název vznikl , jak je uvedeno již dříve , od útesu v plese. Häberleinův název vrcholu Simonturme, kterýmu dal právem prvovýstupce, se do dnešní doby udržel v maďarštině a němčině. .
Jen několik dnů po výstupu Klemensewiczova družstva východním hřebenem ,se Žabí kůň stal dějištěm prvního horolezeckého smrtelného úrazu v Tatrách . 8.srpna 1907 se rozhodli zdolat Žabího koně Häberleinovou cestou madarští lezci K.L.Horn, Jenö Serenyi a Jenö Wachter. Když došli pod stěnu, tak ve v cestě již byl známý polský horolezec prof.Ignacy Król s přáteli Kochaňskim a Firgankem. Maďarské družstvo se s Poláky setkalo na vrcholu a společně slaňovali směrem na Vyšné žabí sedlo. Slanění založili do staré smyčky , kterou tam zanechalo Klemensowiczovo družstvo tři dny před tím. První slaňovali Kochaňski a Firganek, Król je jistil. Po nich následoval Horn a Serenyi. Wachter , který šel z maďarské trojice poslední, odmítl Królovu nabídku na jištění a začal slaňovat. Jeho přátelé, kteří již slanili, za chvíli jen zaslechli Wachterův výkřik v maďarštině „jaj, kötél - ach, lano“. Pak už následoval pád, následek prasklé slaňovací smyčky. Jak se píše v Taterniku z 15. září 1907, „smyčka byla jako nožem přeťata“. Když k němu přátelé po dvou hodinách sestoupili, byl mrtev.
Jenö Wachter, té době přední maďarský horolezec, zahynul ve svých dvaceti letech. Pohřben byl v Pětikostelí(Pecs) v Maďarsku. Na jeho počest byla na často používaný bivak u Žabích ples připevněna mramorová deska připomínající tuto tragedii. Bivaku se od té doby zvyklo říkat Wachterka. Dnes je deska přemístěna na symbolický cintorín u Popradského plesa.
Žabí kůň byl vylezen z jihu, východu i západu
Na severní stěnu se čekalo dlouho. Tato stěna byla obtížnější. Přelezl ji až 16.července 1929, tehdy devatenáctiletý fenomenální Wieslaw Stanislawski , s Bronislawem Czechem , společně s nimi ji vylezla tehdy šestnáctiletá Lidie Skotniczowna. I osud těchto prvovýstupců byl tragický. Stanislawski zahynul 4.8.1933 při pádu pod Kostolíkem v Batizovské dolině a Lidie zahynula , čtyři měsíce po prvovýstupu na Žabího koně na Zamarlej Turni, společně se sestrou Marzenou.
V srpnu tohoto roku, bez měsíce, 110 let po prvovýstupu, jsem stál s kamarády Jirkou a Vladem pod Žabím koněm a tato historie mě běžela hlavou. Na Žabáku, jak se mezi horolezci familiárně říká, jsem byl snad osumkrát. Různýma cestama. Proč si ho nedat po deváté. Sice věkový průměr byl padesátsedum let, ale člověk je starý jak se cítí. Jak říká kamarád „roky jsou v pořádku, ale ty klouby a kila….. Nešli jsme Häberleina, ale atraktivní Klemensewiczův, Kordysův a Znamieckeho východní hřeben“
Nástupové komíny a žlaby na Žabí balkon jsme zvládli rychle. Bez jištění, tak jak bývalo zvykem. Což ,ale nelze každému doporučit . Za veselého klábosení a vzpomínek na staré kamarády, některým se muselo i šťukat, jsme slanili z balkonu do Žabího sedla. Před námi už lezla jedna trojka , kterou jsme dohnali na vrcholu.
Moje fanfaronství , že je mě přes šedesát a su tady ,schladilo to, že Palo kterého jsme dohnali měl o pár roků ještě víc než já. Jak to bývá nahoře často zvykem, se naše družstva spojila a slaňovali jsme společně. Tak jako kdysi Królowo a Wachterovo družstvo. Slanili a sestoupili jsme v pořádku. Jen se nám trochu zamotali lana. ….. Tak skončil jeden den v Tatrách. Se vzpomínkou na Simona Häberleina, Kathe Bröskeovou, Zigmundta Klemensewicze, Jenö Wachtera ……….

Kategorie a štítky

Nastavení