Hochswab- Edelspitze, Karlmauer

Název

Hochswab- Edelspitze, Karlmauer

Popis

Hochswab – srpen 2013
Asi rok po převratu v osumdesátém devátém, jsme ze Zdeňou Herzánem vzali auto, s tím , že se projedem po Rakousku a zhodnotíme možnosti co a jak v horách a na řekách . Byl to takový spíš poznávací zájezd. Vyšli jsme po ledovci do sedla Windlucke pod Hoher Dachstein, projeli kolem Toplitzkého jezera a přes hory se vraceli domů. Někde u Mariazellu , v nějakých serpentinách jsem si všiml, na západ od silnice nějakých skalnatých kopců . Doma jsem pak zjistil , že s jednalo o horskou skupinu Hochswab. Ale vjemů bylo hodně a cílů v Alpách taky. Takže se jezdilo do Kaisru, na Glockner, Dachstein. Pak se mě podařilo vylákat Romana a Julii na čundr, na onen zmíněný Hochswab. Ještě před tím jsem ,s tehdy velmi aktivním, břeclavským vodáckým oddílem sjel Salzu. Což je řeka , která ohraničuje Hochswab ze severu. Bylo to na lodi s Martinem Hromkem, a stálo by to za samostatný článek. Na lezení jsem se dostal na Hochswab až někdy v roce 2000(asi), kdy jsme s Alenou Foltýnovou a Crazym vylezli Waiblkante na Edelspitze. Pak jsem cestu zopakoval ještě několikrát , s Jolčou a dalšíma.
Cesta je nad chatou Voisthälerhütte a tuto oblast jsem od té doby navštívil několikrát.
Tak to bylo i teď . S Liborem jsme se domlouvali do Tater , ale v Rakousku byla lepší předpověď. Tak volba padla opět , po čase, na Hochswab. Přepověď byla ideální, jen teplota byla poněkud , dost vysoká. Ale v horách se tropické teploty snáší líp než v dolinách. Přidal se ještě Pavel Fridrich z Bystřice a v sobotu odpoledne jsme vyjeli.
První noc jsme se vyspali u auta na parkovišti v ústí doliny. Na chatu jsme ani nešli , ze soboty na neděli jsou chaty plné. Nastupovali jsme brzy ráno , ale cesta na Voisthälerhütte, v úmorném vedru, stejně zabrala kolem tří hodin. Na chatě jsme si objednali nocleh, z neděle na pondělí bylo volno. Na chatě je nový chatař.A vrtulník akorát snášel někoho odpadlého od tepla. Optimistické.
Z chaty pod stěny Edelspitze a Karlmaueru je to cca 25 minut. Záměrně jsme šli sem, neboť se jedná o stěny severní, bez slunce, což v těchto tropických dnech byla výhoda. Nevadí mě lozit cesty , které jsem již lezl, takže jsme šli „starou oblíbenou“ Waiblkante za 5-. První , nejtěžší délku, šel Pavel, je nejmladší, ještě mu nebylo ani padesát. Batohy jsme v této délce vytahovali, je tam jedno takové místo co „vyhazovalo“. Pak už jsme se ve vedení střídali. Většina cesty vedla pěkně ve stínu. Zato na vrchu bylo „ peklíčko“. Já vedro moc nemusím , slanil , či utekl jsem první. Vrchol Edelspitze s výškou 1870m.n.m, j e zajímavý svým originálním křížem posvařovaným ze starých skob a kroužků.
I když bylo ještě dost času, v tom vedru už se nám nechtělo nic jít. Takže večer jsme strávili „doplňováním tekutin na terase Voisthälerhütte. Nocleh stál tuším 9 éček na Alpeverein. Večer příjemně sprchlo.
Druhý den ráno bylo jasné, že jít někam ,kde celý den pálí slunce, třeba do jižní stěny Grosse Hochswabu, by byl pěkný opruz. Volba a dobrá volba, padla na severní stěnu Karlmaueru, kam celý den slunce nezasvítí. Stěna je hned vedle Edelspitze, nástup cca 20 minut. Lezli jsme Nordostkamin kl. 4+, šel jsem ho již podruhé. Nastupoval do něj potřetí. Kdysi jsme omylem místo něj přelezli, s Jirkou Čepilem, Krejzym a Jarou vedlejší Schreinerwegkl V+. Lezení bylo ideální , skála suchá, místy trochu lámavá. Nýtků trochu míň než předešlý den ,ale i tak dost. V kraťasech a tričku, pěkně ve stínu a teploučku. Úplně ideální. Litoval jsem dvojku, se kterou jsme se bavili večer , Poláka s Vídeńačkou, která šla na jižní stěnu Hochswabu. Musela to být grilovačka. V poledne na chatě bylo 30 stupňů.
Vrchol Karlmaueru 1938 m.n.m. je travnatý. Říkám tomu vrcholová pastvina. Byli jsme tam ve trojce za slabé tři hodiny. Dobrý čas. Trochu fotek po okolí. třeba na Schartenspitze a Winklkogel , kde jsem ještě nebyl a nebo Holmauer s cestou od slavného vídeńského lezce z třicátých let Fritze Kasparka, jehož jméno není nutno horolezcům představovat. Jižní stěna Holmaueru je monumentální, ale poněkud pozapomenutá, což si jistě nezaslouží.
Seběhli jsme na chatu. Sbalit se, rozloučit, skočit k pramenu pro vodu na cestu a dolů k autu za pěkného vedra. U auta jsme byli kolem čtvrté. Vařič na ohřátí konzervy nebyl potřeba, byla teplá i tak. Po cestě jsme se ještě schladili v rybníku a před osmou mě kluci vykládali v Hodoníně, kde bylo večer 37 ve stínu.
Fotky jsou hlavně moje, některé od Libora a také Pavla, kterým za ně děkuji

Období

Statistiky

  • 43 fotek
  • 0 se líbí

Nastavení

Nahlásit album
Slevy 25 % platí na všechny dárky z fotek. Vytvořte si z vašich fotek snadno fotoknihu, plakát, fotky na zeď a další fotoprodukty. Sleva platí po zadání kódu: Vajicka
S kódem: Vajicka Akce platí do 14. 4. 2024
Zjistit více

Vytvořte si fotodárky

Z alb a fotek na Rajčeti nebo i z disku počítače si můžete snadno a rychle vytvořit různé fotodárky pro sebe nebo své přátele.

Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Hochswab- Edelspitze, Karlmauer
Komentáře Přidat